Architekti a památkáři diskutovali problematiku novostaveb v historickém prostředí
Jak stavět v historických jádrech měst a dalších chráněných územích, aniž bychom poškodili jejich hodnoty? Jak se pozná kvalitní novostavba? O těchto a dalších problémech diskutovali ve čtvrtek 21. května 2026 památkáři společně s architekty. A nejen obecně, ale především na konkrétních příkladech více než desítky projektů realizovaných po roce 1989.
Workshop byl součástí výzkumného projektu Novostavby v historickém prostředí, který je financován Ministerstvem kultury v rámci programu NAKI III. Konal se v sídle Národního památkového ústavu v Praze, a kromě řešitelů výzkumného záměru k diskusi přišla zhruba desítka architektů. Každý z nich se mohl pochlubit řadou úspěšných realizací v historickém prostředí a někteří rovněž dlouhou pedagogickou praxí. Akci moderoval Mgr. Dan Merta ze spolku Architectura, závěrečného shrnutí se ujal profesor Rostislav Švácha z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy.
K prezentovaným a diskutovaným projektům patřily přístavba radnice v Českých Budějovicích (prof. Michal Kohout), přístavby, rekonstrukce a novostavby v Litomyšli (Ing. arch. Zdeňka Vydrová), polyfunkční dům v Benešově (Ing. arch. Markéta Cajthamlová), sídlo firmy Lasvit v Novém Boru (Ing. arch. Štěpán Valouch), dostavba paláce Langhans v Praze a hotel Karlov v Benešově (prof. Ladislav Lábus), radnice v lázních Bělohrad (Ing. arch. Jiří Žid), lávka v Litomyšli (Ing. arch. Lukáš Ehl) a dostavba Dusíkova divadla v Čáslavi (Ing. arch. Aleš Burian).
Závěrem workshopu bylo poznání, že ty nejlepší realizace se rodí z dialogu všech zainteresovaných stran. Jednoznačný postup, jak začlenit novostavbu do historického prostředí zřejmě nelze zcela exaktně vymezit, zato lze sdílet, vysvětlovat a komentovat příklady dobré praxe.
![]()