Metodika pro novostavby v historickém prostředí

Hlavním cílem projektu je metodika, která formuluje zásady pro vstup novostaveb, vzniklých po roce 1989, do historického prostředí. Navazuje na starší práci (Kuča, Kučová, 2004) a vychází především z plošného reprezentativního terénního průzkumu novostaveb vystavěných po roce 1989 v historických územích ČR.

Shromážděné příklady jsou průběžně vyhodnocovány, přičemž hlavní pozornost je věnována vazbám novostavby k prostředí a jeho hodnotám. Ze všech studovaných novostaveb jsou vybírány kvalitní příklady a z nich pak typické situace. Ty jsou předmětem analýzy a na základě tohoto rozboru budou metodikou doporučeny postupy, jež povedou k dobrým a památkovou péčí akceptovatelným zásahům do památkových rezervací, památkových zón a dalších území s památkovými hodnotami. Studovány a zohledněny budou také postupy používané v jiných evropských zemích. Před vydáním metodiky jsou plánovány workshopy s architekty, památkáři a dalšími zainteresovanými profesionály, které prověří využitelnost navržených metodických postupů v praxi.

Předpokládanými budoucími uživateli výsledku jsou zejména pracovníci památkové péče jak v odborné, tak výkonné složce, tzn. zaměstnanci odboru památkové péče Ministerstva kultury, pracovníci všech Územních odborných pracovišť odborné instituce Národní památkový ústav, praktikující architekti, urbanisté a úředníci výkonných útvarů památkové péče magistrátů, krajských úřadů a pověřených obcí s rozšířenou působností. Metodika by měla napomoci k nastavení dialogu mezi památkáři, místní samosprávou, stavebníky a architekty v oblasti novostaveb v historickém prostředí.