Novostavby v historickém prostředí

• Kategorie: konference
• Rok: 2027

Snahou projektu, který tato konference uzavírá, je informovat o možnostech směřování stavebního vývoje v existujícím historickém prostředí, možnostech ochrany urbanistického kontextu.

• Kategorie: odborná kniha
• Rok: 2027

Publikace, vydaná jako doprovodný kritický katalog k výstavě, bude obsahovat studie k tématu novostaveb v historickém prostředí a katalogovou část.

• Kategorie: výstava s kritickým katalogem
• Rok: 2027

Projekt volně navazuje na starší výstavní projekt Nové ve starém: současná architektura a historické město, realizovaný v roce 2011 v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze. Výstava v rámci nyní připravovaného projektu se novostavbami v historickém prostředí bude zabývat z pohledu památkové péče, s podrobnou analýzou a posouzením urbanistického kontextu, vhodností vstupu nových forem do existujícího, zaužívaného vystavěného prostředí.

• Kategorie: metodika
• Rok: 2027

Hlavním cílem projektu je metodika, která formuluje obecné zásady vstupu novostaveb do historického prostředí. Na příkladech vybraných staveb vzniklých po roce 1989 v rámci urbanistického historického kontextu zhodnotí, jakým způsobem tyto stavby vstoupily do daného prostředí a jestli tento způsob je následováníhodný nebo naopak z hlediska výsledného vnímání celku nevhodný. Metodika navazuje na starší práci (Kuča, Kučová, 2004), starší metodiku doplňuje o nové zkušenosti, protože vychází z plošného reprezentativního terénního průzkumu novostaveb realizovaných za posledních 30 let v historických územích České republiky.

• Kategorie: workshop
• Rok: 2026

Jak stavět v historických jádrech měst a dalších chráněných územích, aniž bychom poškodili jejich hodnoty? Jak se pozná kvalitní novostavba? O těchto a dalších problémech diskutovali ve čtvrtek 21. května 2026 památkáři společně s architekty. A nejen obecně, ale především na konkrétních příkladech více než desítky projektů realizovaných po roce 1989.

• Kategorie: recenzovaný odborný článek
• Rok: 2026

Článek se zabývá zahraničními přístupy k regulaci nové výstavby v historickém prostředí. Rozebírá dokumenty z vybraných německy a anglicky mluvících zemí, které formulují principy, jak dosáhnout vhodného vztahu starého a nového. Není však ambicí ani v možnostech této statě pokoušet se o celkovou komparativní analýzu řešení tohoto problému v různých státech. Jejím smyslem je poukázat na základní přístupy, které se v těchto dokumentech ukazují, a ilustrovat je charakteristickými příklady. Stať se věnuje především dokumentům, které mají povahu právně nezávazných vodítek či metodiky; jejich účelem je upozornit na jednotlivé aspekty historického prostředí a na příkladu konkrétních situací analyzovat hodnoty, které by měly být respektovány. Tento přístup je charakterizován tezí: Respektovat neznamená replikovat, ale reflektovat. Tyto dokumenty slouží nejen institucím památkové péče, ale obracejí se na všechny aktéry nové výstavby, jejího navrhování a projednávání. Mají být platformou společného dialogu. Uváděné lokální dokumenty jsou ve stati zasazeny do kontextu současných obecnějších strategií, v nichž se projevuje posun od pasivní památkové ochrany k aktivnímu řízení změn a udržitelnému využití zastavěného fondu.

• Kategorie: specializovaná mapa s odborným obsahem
• Rok: 2026

Veřejně přístupná aplikace – na mapě České republiky přehledně zobrazené zkoumané objekty – představuje praktický nástroj, grafickou podobou usnadňující orientaci a práci s databází zkoumaných staveb.

• Kategorie: specializovaná veřejná databáze
• Rok: 2026

Databáze vytvořená jako samostatná aplikace Tematický soupis Novostavby v historickém prostředí v rámci Integrovaného informačního systému památkové péče (IISPP). Zkoumané objekty jsou lokalizovány pomocí geografického systému památkové péče PaGIS s propojením na metainformační systém MIS k ukládání obrazové dokumentace a na aplikaci Památkový katalog, kde jsou evidována památkově chráněná historická území.

• Kategorie: workshop
• Rok: 2025

Dne 31. října 2025 se v budově pražského pracoviště Národního památkového ústavu Na Perštýně uskutečnil workshop projektu „Novostavby v historickém prostředí“ za účasti profesionálů v oblasti památkové péče z několika institucí. Cílem akce bylo diskutovat a vytipovat nejlepší příklady dobré praxe pro metodiku novostaveb v historickém prostředí.

• Kategorie: recenzovaný odborný článek
• Rok: 2025

V letech 1990–2020 prošlo historické centrum Prahy zásadní proměnou, která vyplynula z nové situace po pádu komunistického režimu v roce 1989. Jedním z nejviditelnějších fenoménů této proměny jsou novostavby, které zpočátku vznikaly zejména na místě dlouholetých proluk a vytvořily zde novou architektonickou vrstvu. Zejména v 90. letech lze z hlediska architektury hovořit o pozoruhodné pluralitě přístupů, které různým způsobem vstupovaly do dialogu s historickým městem. První porevoluční desetiletí přineslo řadu výrazných novostaveb (Tančící dům) i veřejných soutěží (Hypobanka, Four Seasons), které nabídly nejen řadu alternativních projektů, ale také vyvolávaly odbornou diskusi, jež byla pro formování dobového povědomí o architektuře i památkové péči klíčová. Ve stejné době však zároveň docházelo jak k oslabování odborných institucí (Pražský ústav památkové péče, Útvar hlavního architekta), tak k rozvolňování urbanistických a památkových pravidel, jehož důsledkem je dlouhodobá absence podrobné regulace centra města. Po roce 2000 lze následně sledovat ubývání volných ploch pro případné novostavby a z toho vyplývající tlak na demolici historické zástavby, dále absenci veřejných soutěží i obecné zvětšování investičních záměrů, jež vede jak ke značné velikosti novostaveb, tak i k jejich ryze administrativně obchodnímu zaměření (Quadrio, Florentinum, Masaryk Centre 1). Vedle těchto sporných zásahů však vznikly i novostavby, které do svého prostředí vstoupily citlivě a jednoznačně jej obohatily (dům Langhans, hotel Metropol). Cílem tohoto článku je analyzovat jednotlivé významné novostavby v kontextu historického města, dobové architektury i odborné diskuse, kterou případně vyvolaly. Text se snaží postihnout obecnější tendence, které se během jednotlivých desetiletí rozvíjely, i různorodé a rozporuplné důsledky, jež z toho pro architekturu i historické město vyplynuly.

• Kategorie: recenzovaný odborný článek
• Rok: 2024

Péče o plošně chráněná území (zejména památkové rezervace a zóny) patří k zásadním úkolům památkové péče a Česká republika si v této oblasti vybudovala světové renomé. Svědčí o tom mimo jiné zápis devíti městských a jedné vesnické lokality na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Článek seznamuje s metodou plošného výzkumu území se vstupujícími novými stavbami, která byla stanovena projektovým záměrem a aktualizována na základě prvních zpracovaných hodnocení. Součástí je i popis přístupu k výběru a hodnocení, které napomohly formulování kritérií a principů hledání výzkumných tezí.